Žena v domácnosti: několik druhů těchto vzácných??? živočichů

Jak už jsem psala párkrát v minulých článcích, jsem doma. Američané mě teď titulují stay at home mom, a já je  opravuji, že jsem housewife. Nejsem žádná "mamka zůstávající doma". Stay at home mom je titul užívaný jistými lidmi. Ve vízu mi Britové dali homemaker. Jsem prostě tvořitelka domácnosti, matka v domácnosti, manželka a matka. V americké televizi jsem nedávno zachytila pořad Real Housewives of Atlanta, který byl pak vystřídán tím samým, ale z New Yorku. Jsou to opakování. Na pár minut jsem se podívala, než jsem to vzdala. Program v USA přes den, tedy pro lidi, kteří jsou doma, si zaslouží vlastní článek. A tak zpět k těm ženám v domácnosti.

Všeobecně mi připadají Američanky v pohodě s tím, že jsem doma. Sice se to tady bere jinak než v Anglii, ale pořád pohoda.

Nejvíc pohrdání mým titulem jsem zažila právě od českých žen. Podle Češek je ženská doma nějaký podřadný živočich, co nemůže jít ven, nemá vlastní život a je zcela otrokem domácnosti.

Zato Angličanky to berou v pohodě, některé jsou doma, některé jsou posedlé prací, dost jich řekne, to se máš, to bych taky chtěla, ale fakt to nejde. Některé prostě musejí pracovat, jiné chtějí. Ale v Anglii se to bere naprosto v pohodě. Američanky jsou v pohodě též, akorát mají o ženě domácí jistou představu, každá třída jinou. Chudší lidi mají pocit, že bych měla chodit v teplácích a bohatší lidi řeknou, že je to bohulibé, že jsem doma,  a některé ženské upřímně vzdychnou, jiné zalžou, že by to braly, ale dobře vím, že to není pravda, že jim vyhovuje hodit děti na krk někomu jinému a raději jít do práce a koupit si další auto a zaplatit hlídání (věřte, znám lidi a při delším rozhovoru a známosti vyjde dost věcí najevo).

Představy lidí jsou různé, o tom, jaká vlastně žena v domácnosti je. A není žena v domácnosti jako žena v domácnosti.

Ve výše zmíněném pořadu Real Housewives of Atlanta vlastně ani nebyly ženské doma. Byla tam skupinka rozhádaných černošek, které klofly bohaté chlápky a teď se vyžívaly hlavně v nákupech a klevetách.

Taky tam byla jedna běloška, která byla milenkou bohatého muže, ověšena parukou a tlustými zlatými doplňky.  Hádaly se a málem si vjely do jejich falešných vlasů. Dívala jsem se chvíli, déle bych to nezvládla, nemám ráda ženské ječení a pořady o ničem. Jenom mne to zaujalo, protože definice žena doma tam byla značně pokroucená. Milenka, co má bohatýho ženatýho chlapa je v pořadu Real Housewives?

Já jsem se setkala s pár typy žen v domácnosti:

Typ sebeobětující se, otrokyně rodiny, která chodí od jednoho člena k druhému, utírá jim pusu, utírá prach, vysává drobky, vaří, nedá se s ní bavit o ničem jiném než o dětech, taková ženská nečte (nebo čte románky pro ženy, povrchní knížky, nezajímá se o nic jiného než manžílek a dětičky. Jakmile dětičky vylétou z hnízda, je doma hooodně prázdno a manželé si nemají co říct. Nebo se jí zadaří a stará se o vnuky. koloběh se pak opakuje.

Typ ano, jsem doma, ale taxikařím

To je matka taxikářka, která se naopak neunavuje velkým uklízením, vařením a péčí o děti. Dělá jen to nejnutnější, aby pak manželovi líčila, jak je doma furt vytížená a unavená. Děti jsou od malička v různých kroužcích a matinka je každý den někam vozí, z kroužku do kroužku, ke kamarádům na přespání. Taková matka má také celkem velké ambice pro svoje ratolesti. Neexistuje, že by u takových lidí byl den, kdyby ona byla jenom s dětmi doma a věnovala se jim. Ale přece se jim věnuje, ne? Vozí je do kroužku, kde se jiní lidé ujmou výchovy??? Vaří se rychlovky, úklid se dělá jen tak, nebo se rovnou najme paní, co chodí jednou za týden. Matinka organizuje často výlety pro děti její a jejich známých a často si vyrazí jen tak bez dětí na party s ostatními taxikářkami, kde se pak chválí, jak jsou super matky a jak moc pro děti dělají.

Tip bio matka

Batikované oblečky, chlupy v podpaží, kojí, používá menstruační kalíšek a látkové pleny, myslí na přírodu, jídlo dělá doma nebo kupuje zaručeně bio věci.

Typ socka

Ano, i ta se řadí do kategorie matka doma. V Uk jsou dokonce takové, které jsou sice doma, berou podporu, ale děti dávají do hlídacích center. Nechápu a nepochopím. Jednak ochuzují děti a jednak ochuzují samy sebe.

Typ ... který nedokážu popsat

Vezmu si teda na pomoc video.

Pak je někde jako  já: Jsem doma, v prvním roce života dětí jsem drasticky omezila společenský život, kojila, patlala kašičky, četla pohádky, ale nikdy nešišlala na děti, nemyslím, že je šišlání vhodné. Ráda jsem si přečetla pohádky, buď pro mě byly nové nebo jsem si připoměla ty, které znám. Mám skvělé známé, které mne seznámily s báječnými britskými autory (o tom někdy napíšu). Tenhle článek nepíšu, protože se chci chválit, jenom chci poukázat na to, že jsou různé typy žen doma a taky mi vadí škatulky jiných. Hlavně ty české škatule. Nejsem dokonalá, někdy hřeším, ale snažím se být dobrou matkou, aby děti byly sebejisté, aby věděly, že se na nás vždy můžou spolehnout. Někdy nevařím. Někdy jíme venku. Někdy mě děti fakt lezou na nervy. Někdy jsem utahaná. Někdy jsem ráda, když jdou konečně do školy. Někdy jim dovolím jídlo z McDonaldu. Někdy jim dovolím jíst u televize. Někdy nechávám nepořádek v kuchyni. Prostě dělám spoustu věcí, které bych dělat neměla. Někdy prostě hřeším. Jenže.. na konci dne jsem fakt spokojená, miluju svoji rodinu strašně moc a děti jsou moji mazlíčci. Není to vždycky lehké, být doma. Ale nešílím. I když nezapadám do škatulek, vím, kam patřím.